Oslava Velikonoc

Krátce před Velikonocemi přichází první déšť tohoto roku. Přestože po tomto asi dvouhodinovém lijáku nastávají opět tropická vedra, příroda znatelně pookřává. I lidem v parku se viditelně ulevuje. Déšť přináší nový život a s tím i konec hrozby lesních požárů. Příroda ožívá, na stromech se objevují první zelené lístky a večery trávíme za zvuku cikád.

Je to období, kdy se z kukly líhne dospělý hmyz a rychle se začne pářit. Má před sebou pouze pár týdnů života. Po uplynutí této doby zpěv cikád stejně náhle utichá.

Velikonoční svátky jsou zde svátkem klidným, tráveným v rodinném kruhu, doprovázený návštěvou kostela. V kraji Guanacaste se touto dobou připravuje řada pokrmů z kukuřice.

Celé vesnice se na počátku Velikonoc pustí do přípravy slaných rosquillas a sladkých tanelas a Chicheme, typického hustého kukuřičného nápoje se zázvorem.

Z domů se line vůně pečiva. Přátelé z vesnice mne zvou, abych se přípravy těchto velikonočních pokrmů zůčastnila a já pozvání ráda přijímám. Od časného rána se na ručním mlýnku mele černá kukuřice, ze které se zdejší pečivo připravuje. Sedím s Doňou P. na malé dřevěné stoličce a z kukuřičné mouky smíchané s mletým sýrem tvarujeme malé kroužky a pokládáme na plech. Zároveň se na mlýnku mele i dulce (hnědý třinový cukr, , který se prodává v pevné formě), a který se přidává do dalšího těsta pro přípravu tanelas. Vše se odnáší k sousedům, kteří mají na dvorku ještě klasickou bílou pec, ve které tu peče celá vesnice.

Některé rodiny připravují i tamales, které jsou však typickým vánočním pokrmem. Základ opět tvoří těsto z kukuřice, které se naplní kuřecím nebo vepřovým masem, rýží a zeleninou , celé se to zabalí do banánových listů a uvaří ve vodě.

Během Velikonoc je v Kostarice zákázáno pití alkoholu a veškeré bary a hospody jsou zavřené. Lidé se však dostatečně předzásobují a tak tento zákaz má za následek pravý opak toho, k čemu byl vydán. Lidé se opíjejí a bez uvažování sedají za volant. Pravidelně tu během těchto svátků dochází k mnoha silničním nehodám. Já sama byla svědkem dvou jen během naší krátké cesty z parku do městečka Nicoya.